POJIŠTĚNÍ BYTU V BYTOVÉM DOMĚ (SVJ X BD)

Vše vychází z těchto zásadních rozdílů. Bytové družstvo je vlastníkem všech bytů družstvo a členové družstva k nim mají právo nájmu. V SVJ jsou naopak vlastníky bytů členové SVJ a samotné společenství vykonává pouze správu domu a pozemku. Zatímco v SVJ může člen svůj byt jednoduše kdykoliv prodat/koupit, v BD nedisponuje bytem, ale pouze družstevním podílem s právem nájmu k bytu.

Jedním z důvodů preference osobního vlastnictví je, že hodnota bytu je vyšší oproti družstevnímu vlastnictví. To má prozaický důvod - s bytem lze naprosto volně nakládat.

Zmíněná odlišnost se dotýká i např. takzvaných krátkodobých pronájmů, kdy vlastnící dávají pomocí moderních aplikací, jako je např. Airbnb, své byty k dispozici turistům a nejrůznějším cestovatelům.

Jaký je tedy rozdíl v pojištění bytů v případě SVJ x BD? Jednoduchý. Vše navazuje na uvedenou charakteristiku.

V případě bytového družstva člen družstva pojišťuje pouze domácnost u SVJ i nemovitost, svůj byt.

Pozor, pojištění na vyšší částku, než je ta skutečná, se nevyplatí. Na této praktice nevyděláte. Majitel domácnosti případně nemovitosti navíc na pojištění zaplatí více, než by musel. Ovšem v případě plnění potom dostane od pojišťovny vždy jen poměrnou částku a to jak v případě podpojištění tak i obráceně při pojištění na vyšší částku.

Ze statistik pojišťoven vyplývá, že nejčastější příčinou pojistných událostí na našich domovech jsou vodovodní škody a škody vzniklé přepětím či zkratem.

Pojištění nemovitosti kryje škody způsobené na nemovitosti jako takové. Jde o zdi, podlahu, stropy, zárubně a další věci, které jsou k ní napevno přidělané. Např. radiátory, obklady, zárubně, podlahové krytiny (parkety, plovoucí podlaha, ..) či zateplovací materiály ve stropech a podlahách …

Naproti tomu pojištění domácnosti kryje její vybavení. Patří sem nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby, atd.. Toto pravidlo však nefunguje zcela bez výjimky. Můžete narazit na pojišťovny, které zařazují například podlahy do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk. Doporučuji kontrolovat.

Nejčastější chyby při sjednávání a z toho plynoucí nepříjemné následky při likvidacích pojistných událostí jsou:

Nepojištěná doplňková rizika. Patří sem například povodeň, odcizení nebo vandalismus. Pokud vznikne škoda v důsledku těchto rizik a klient proti nim není pojištěn, pojišťovna samozřejmě nemůže plnit.

Špatně sjednané místo pojištění, kdy jde ve smlouvě uvedena chybná adresa. V takovém případě vzniklou škodu pojišťovna nehradí.

Nutné dbát na dostatečné zabezpečení místa pojištění. Pokud klient zabezpečení podcení nebo nás mylně informuje o jeho úrovni, obdrží pojistné plnění pouze ve výši skutečného zabezpečení, bez ohledu na to, jakou výši škody pachatel odcizením věcí způsobil.

Pozor na pojistné limity ve smlouvě. Pojištění se sice může vztahovat na všechny požadované věci i rizika, ale limity u nich mohou být různě vysoké.

Nepleťte si pojištění domácnosti a nemovitosti. Každé kryje něco jiného.

Nikdy nezapomeňte pojišťovně hlásit změnu klíčových údajů a dbejte na jejich aktuálnost.

Majetek i případnou škodu důkladně zdokumentujte. Mobilní telefon s fotoaparátem má dnes skoro každý

Lidé poměrně často nevědí, co a proti jakým rizikům mají pojištěno. Jsou pak nepříjemně zaskočeni, když jim pojišťovna oznámí, že pojistné plnění nemůže vyplatit. Pokud si klient něčím není jist, měl by to hned ověřit u pojišťovacího poradce, který s ním smlouvu sjednává.

Klienti často spoléhají na letité smlouvy, které jsou neaktuální, protože se například zvýšila hodnota jejich majetku a oni nenavýšili pojistnou částku nebo současná kvalitnější nabídka obsahuje důležitá rizika a oni je nemají ve své smlouvě zahrnuta. Doporučujeme alespoň jednou za dva roky smlouvu prověřit a případně aktualizovat.